Já si teda nejsem moc jistá....ale mám dojem že na stránkách jsem četla že se připravuje???...

Chtěli byste umět střílet z luku?

Jo,moc.Chtěla by jsem se stát hraničařkou.

Jasně že ano, protože bych chtěla být hraničářkou!

ano kapitáne

já jsem střílela z luku asi od 4 ale potom jsem z neznámého důvodu přestala ale měla jsem na to cit a šlo mi to a chci znovu začít

Jaké jsou vaše nejoblíbenější postavy? Za mě Halt a Šigeru

rozhodně will, halt a horác s kasandrou

Willa Halt

Za mě teda stopro Halt

Takže...všechny hodné postavy. Halt,Will,Alyss,Evanlin,Horác,Gilan,Jenny, Croweli atd.

Jsem sice v polovině devítky ale jinak
Horác, Tennyson, Cuk, KIkr Abelard Blaze Jenny Gilan Halt

Halt, Will a Gilan

Já trochu střílím, ale chtěla bych to umět tak jako Halt!

Mohu se vás zeptat jestli když jste přečetli pár knížek z HU tak jste si chtěli udělat nebo koupit jejich výzbroj a vybavení a učit se jejich dovednostem?

Ano. Ovšem myslím, že dnešní doba není těmto zájmům příliš nakloněna. Například co se lučištnictví týče není v mém okolí žádný oddíl nebo sdružení a i kdyby bylo, jak se má člověk dostat na úroveň hraničářů, nebo alespoň průměrného střelce, když bydlí v bytě 2+kk? Bylo by velmi krásné mít možnosti dělat to co oni, ale obávám se, žebudu muset já, stejně jako spousta dalších milovníků HU dál pouze snít.

Lukostřeleckých oddílů je málo, to máš pravdu. A jelikož HU čtou převážně nezletilí čtenáři, může se jim zdát obtížné začít střílet z luku, dojíždění, vstupní náklady... tak to bohužel je. Ale pokud to zůstane v srdci, čtenář si to jednou zajistí ke své spokojenosti.
Co se týče "střelecké úrovně hraničář", tak to už se dnes nedá asi ani kdybys měl zahradu. Oni stříleli každý den, několik hodin denně, než se to naučili, a pak trénovali celý život. A hlavně stříleli i do živého... pro ně to byla tak přirozená činnost jako pro nás chození do práce...
Ale žijeme ve svobodné době, stačí jen trochu chtít a přibližovat se snům aspoň malými krůčky. Cesta je trochu náročnější, než chodit třeba na tenis, ale dá se to. A tím jak je toho málo to nabízí cestu pro samouky, třeba je to i cesta pro byznys...

Hele! Já jsem nezletilá a jde to. My sice máme zahradu ale je docela výkon si na ní zastřílet protože po ní pořád běhá mých pět sourozenců(které ještě ke všemu musím při tom hlídat protože jsou mladší) , člověk musí pořád dávat pozor aby mu někdo nepřeběhl před terčem. A luk jsem si pořídila ze svého a to na brigádu ještě nechodím a kapesné nějak extra vysoké nemám. Od doby co luk mám chodí(teda spíš se nosí) všude se mnou. Podle mě když se chce tak to prostě jde:-)

Souhlasím, záleží na prioritách, poradit si jde vždycky. Nevím, jaké je tvé kapesné, ale za mého mládí (před 12 lety, kdy jsem po luku začala toužit), jsem dostávala 50 korun na měsíc, a to jsem si každou korunku schraňovala, žádné sladkosti, žádné hlouposti, byla jsem velký šetřílek. Takže necelé 2000 za luk, tiskar za deset šípů a dalších pár stovek za toulec a chrániče pro mě byly obrovské peníze. Sen se mi nakonec splnil a dostala jsem luk darem, ale reálně jsem se tomu nikdy pořádně nevěnovala, popravdě mi to vlastně spíš vůbec nejde. :D Občas na zahradě, pár 3D závodů...
A to ten luk s sebou nosíš i na nákupy a do školy, nebo jen doma, když jdeš do lesa?

Ano i já bych se chtěla naučit hraničářským schopnostem, jenže nemám žádného "Halta", aby mě to naučil. :( :))

Já to samý.

Jak je na tom ten film? Pátrám po internetu už asi 2 hodiny sice jsem teprve dočetl 4 díl ,ale potřebuji to vidět! Kniha je super a já doufám že takoví bude i film.

Myslím, že film reálně asi nikdy nebude, nebo aspoň ne v blízké době. Možná se natočí třeba za 30 let, jako vzpomínka na éru young adult beletrie.
Ono se o něm sice mluví strašně dlouho, ale pořád se nic neděje. A nakonec... já jsem asi i ráda. Takhle mám v hlavě pouze své představy, které mi nikdo filmem nezkazí... když vzpomenu třeba na Eragona.
Ale kdoví, možná se fakt někdy dočkáme.

přesně tak. Já třeba doufám že film nebude

Ano, v podstatě od první chvíle. Luk jsem si po pár letech pořídila. Na koních jsem se taky kvůli tomu naučila jezdit. Začala jsem si vážit nožířů. Vyrobila si pláštěnku. Ještě víc si začala vážit přírody a toho, co máme. Jediné, čeho jsem doposud nedosáhla, je jejich vytrvalost, ať už fyzická nebo mentální. Rvát se prostě neumím... ale člověk si z toho má odnést hlavně ty myšlenky a úctu k druhým. :)